Jitka Herynková: Je znakový jazyk opravdu primitivní?

Znak MANŽEL v českém, americkém a korejském znakovém jazyce
(bakalářská práce J. Herynkové)

Celý život jsme obklopeni mýty a předsudky, které jsou historicky zakořeněné a často vyplývají z neznalosti dané problematiky. Jako člověk nedoslýchavý, který se zajímá o problematiku osob se sluchovým postižením, mnohdy slýchávám ve svém okolí mylné názory na komunikaci neslyšících. To mě dovedlo k napsání bakalářské práce na téma Mýty a předsudky o českém znakovém jazyce.

Pro teoretickou část práce jsem vybrala několik tvrzení o znakovém jazyce, které se v současné odborné literatuře nejčastěji objevují jako mýty a předsudky a které jsou v dnešní době díky výzkumům v této oblasti mezi odbornou veřejností většinou překonány. Pracovala jsem primárně s literaturou vydanou před rokem 1998, která se zabývá problematikou neslyšících, především z oblasti školství (nejstarší použitý zdroj je z roku 1907). Cílem tohoto pátrání bylo zjistit, jaké názory vedly ke vzniku vybraných mýtů a předsudků, a pomocí důkazů z prostudované současné odborné literatury tyto mýty vyvrátit.  V praktické části své práce jsem skrze dotazník, který vyplnilo 122 respondentů, zkoumala, zda jsou tyto mýty a předsudky mezi širokou veřejností stále rozšířené.

Na základě získaných dat mohu říci, že se informovanost veřejnosti díky internetu, kurzům, vysokoškolským oborům, programům v televizi atd. značně lepší. Přesto nejsou výsledky nikterak uspokojivé, a proto je stále třeba informace o znakovém jazyce a komunitě neslyšících šířit do povědomí laické veřejnosti.

Nejvíce rozšířeným mýtem se jeví zaměňování znaků za gesta a znakového jazyka za pantomimu. Toto tvrzení považovalo za správné 69 % respondentů. Dále například 57 % respondentů považovalo znakový jazyk za jazyk bez gramatiky.

Tato práce byla napsána především z důvodu, aby poukázala na současný (i dřívější) pohled slyšící populace (ať už odborné, nebo laické) na komunikaci neslyšících a aby přinesla vysvětlení a uvedla na správnou míru, jak to se znakovým jazykem a neslyšícími opravdu je. Byla bych ráda, kdyby tato práce posloužila například studentům z oboru Čeština v komunikaci neslyšících jako studijní materiál k předmětům, jež se zabývají historií a komunikací osob se sluchovým postižením. Dále si myslím, že je zajímavá i pro čtenáře z laické veřejnosti, kteří se chtějí dozvědět více o komunikaci a životě neslyšících.

Celá práce ke stažení ZDE.

  14. června 2013, Jitka Herynková